MC 1+2/18 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Super Duke R po 50 000 km
Yamaha R1 po 20 letech
Ducati Panigale V4

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

Beta RR 2017: Jiná filozofie

Představení

Po rázných konstrukčních inovacích v minulých letech letos Beta pečlivě ladí detaily. A přichází s malými změnami, které mají na jízdu překvapivě velký vliv. Přesvědčili jsme se o tom v Toskánském Viamaggiu.

Nemáme ambici ovládnout svět,“ odpovídá s úsměvem obchodní ředitel Bety a bývalý soutěžák Frank Schröder na mou otázku, v čem je podle něho filozofie této rodinné firmy tak jiná. „Loni nám prodeje narostly o více než 25 procent, letos máme v plánu prodat 18 000 motocyklů. To nám dává možnost investovat více do vývoje a vyrábět ještě lepší motocykly. Ale nejsme nafukovací, chceme růst pomalu, zato konstantně.“ Philipp Bertl jezdící nově za Betu hardenduro a ostřílený soutěžák Johnny Aubert spatřují odlišnou filozofii Bety v samotném charakteru jejích motocyklů. Hravě se vodí, vydrží a hlavně: mají skvělé měkoučké, ale přitom silné motory a s tím jde ruku v ruce skvělá trakce. Nové modely RR 2017 nejsou de facto ničím jiným než produkčními speciály Steva Holcomba, Alexe Salviniho a výše zmiňovaných pánů, jejichž pódiová umístění hovoří sama za sebe. Tedy speciály: tovární tým Bety závodí se sériovými motocykly, které pro soutěže pouze velmi decentně doupravuje podle požadavků jednotlivých jezdců. A právě tyto biky si letos můžeme koupit i my.

Radost a trakce

Mezi závodníky se dříve říkalo, že podvozky umějí ostatní lépe. Beta si vzala kritiku k srdci, navázala těsnější spolupráci se Sachsem a německým dodavatelem náplní Liqui Moly a společně vyvinuli nové komponenty včetně náplní. Zdvih klasicky konstruované přední vidlice je o 5 mm delší, zadní jednotka má nový systém nastavení odskoku a komprese pro vysoké a nízké rychlosti. S tím souvisí také nové a lehčí brýle a nepřímo i odolnější ráfky Excel. Palubní přístroje nově ukazují také stav akumulátoru. Za rok praxe se u dvoutaktů velmi osvědčil systém elektronického mixu oleje – a to i mezi závodníky. Šetří olej, motor i výfuk. Beta proto přichází s kitem, který je určený přímo pro ně a mohou si jej na své enduro zpětně namontovat. Dvoutakty i čtyřtakty mají za účelem ještě lepší trakce a jemnějšího nárůstu výkonu nově odladěné mapy, nechybí možnost jejich přepínání na řídítku – klasický mráček a sluníčko. Dvoudobé modely RR 2017 plní homologace Euro 4, všechny čtyřtakty osazené elektronickým vstřikováním samozřejmě také, kvůli lepšímu dávkování výkonu a silnějšímu zátahu v nejnižších otáčkách dostaly přepracované hlavy válců s novými vačkami a ventilovými pružinami. Ačkoli všechny uvedené změny vycházejí z podnětů závodního oddělení, dávají smysl i nám, hobíkům. Motory mají být „měkčí“, mají chodit bez vibrací, výkon má být citlivěji dávkovatelný, kola mají lépe kopírovat terén – to znamená nejen lepší trakci, ale hlavně větší radost z jízdy. A jak je to doopravdy?

Seznam kapitol

Do každého terénu

Kvůli panujícím horkům začínáme i letos jezdit dost „neitalsky“ časně z rána. Připraveny jsou pro nás tři okruhy, které mají dokonale prověřit nové modely a v neposlední řadě i naše schopnosti: rychlé cross-country namotané v lese, technické hardenduro na dně koryta kamenité řeky a odpolední freeridová vyjížďka po prašných pistách a trailech kolem Viamaggia. Díky tomu, že jsme si stroje mezi sebou s kolegy neustále prohazovali, není žádným překvapením, že jsem se v každé pasáži nadchl pro jiný motocykl, který bych si tak rád pořídil – což si možná dobře obhájím před vámi, ale rozhodně ne před rodinným rozpočtem.

To ale neznamená, že kompromis neexistuje. Ten od Bety se jmenuje RR 350. Pro mne i pro spoustu kolegů z řad protřelých závodníků je na sklonku dne jednoznačným vítězem všestrannosti. Je lehká i agilní a velmi přesně se vede v úzkých stopách a technických pasážích. Díky uvedeným změnám má nyní dostatek síly vespodu, takže si s ní na kamenech hrajete jako s dvěstěpadesátkou. Výkon nahoře jí přitom nechybí, díky čemuž zvládá rychlé pisty a cross-country mnohem suverénněji než menší objemy konkurence. Nikde se netrápí, nikde vás neštve, všude ji to baví a tím pádem i vás. Zdatně jí v tom sice konkuruje zlobivější RR 390, která se na cross-country trati ukazuje díky silnému spodku jako pro mě nejvhodnější volba, ale v těžkém terénu už je tam toho výkonu přece jen více, než potřebuji.

Spíše než na klidnou stopu se musím koncentrovat, abych udržel přední kolo na zemi. A to nikoho nezrychlí. Ještě znatelnější změnou než nové hlavy čtyřtaktů je ale nový podvozek – na dvoutaktech a čtyřtaktech je sice vzhledem k jiným charakterům a geometrii nastaven odlišně, ve všech případech je ale suverénní. Přední vidlice teď pobírají i rychlé a krátké nerovnosti velmi dobře, motorky vzbuzují pocit, jako by měly lehký a hravější předek, snáze se vodí ve velkých kamenech a rychlé přesuny po šotolinách je už nedokáží vyvést z klidu. Prostě pecka!

Kladiva a komářiPrávě při odpolední vyjížďce přicházím na chuť těm opravdu velkým čtyřtaktům: RR 430 a RR 480 (oba 112,5 kg suché váhy). Ukazuje se, že mají mnohem nezáludnější charakter než stejné zdvihové objemy konkurence a že jsou univerzálnější, než by do nich člověk řekl. Pokud umíte jet plynule a jemně dávkovat plyn, zvládají i opravdu technický terén, ale doma jsou spíš na rychlých tratích a v lese. Co je překvapivé, do rychlosti se s nimi nemusíte nijak nutit, prostě stačí jen jet čistě plynule, klidně na vyšší kvalty, a ostatní už přijde samo. Podvozky všech čtyřtaktů jsou velmi příjemně měkké, dávají jasnou zpětnou vazbu a pomáhají získat trakci i na uklouzaném povrchu. Co je ale v kaňonu řeky opravdu doma, jsou dvoutakty – úzoučkými traily jako pro horská kola se vedou přesně, jasně reagují na povely plynu i přenášení váhy těla. Jejich chování lze odečítat jako budoucnost z křišťálové koule, a nebude to žádné věštění: co tam dáte na plynu, na brzdách, svým tělem a nasazením, to tam bude. Oba motory, jak 250, tak 300, jsou na dvoutakty mimořádně dobře vychované.

Ten menší chce víc zlobit a potřebuje více plynu a otáček ve výjezdech, ale zase vám při neopatrném vrknutí leccos promine. Třístovku lze sice neuvěřitelně podtáčet, je sametová a vespodu jemná jako našlehaný pařížský krém, ale běda nešikovné pravačce na plynu – ten když kousne, jen tak nepustí. Co do hmotnosti si nemají co vyčítat, oba dvoutakty váží 104 kg. Pro mě osobně je však ideálním ztělesněním dvoudobého světa Beta Xtrainer, taková tříčtvrteční ochočená třístovka. Právě tento motocykl nám slouží od podzimu jako tréninkový stroj k naprosté spokojenosti celé redakce. Je nezáludný, hravě ovladatelný, bezúdržbový, ale přitom není bez ambicí. Jak dokázal Ben Hemingway na Hells Gate nebo Míša Polívková na loňské Šestidenní, lze na něm zajet velmi slušný výsledek. Trialový podvozek a menší rám pak přirozeně naráží na limity svého nastavení i konstrukce na v rychlých pasážích, kde jsou běžná RR stabilnější a rychlejší. Devadesát devět kilogramů vážící Xtrainer nastupuje do další sezony zcela beze změn.

Seznam kapitol

Verdikt

Představení endur řady RR na následující sezonu potvrzuje, že i malá evropská značka může bez podpory marketingu směle konkurovat lídrům trhu kvalitou svých produktů. A nabídnout tak zajímavou alternativu nejen závodníkům, ale i nám všem, kteří jezdíme pro radost a dobrý pocit.

Seznam kapitol

Celkové hodnocení

3.5





Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: