MC 1+2/18 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Super Duke R po 50 000 km
Yamaha R1 po 20 letech
Ducati Panigale V4

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

Designér Gerald Kiska: Plním si své sny

Rozhovor

22.10.2016

Vybudoval jedno z nejvlivnějších designových studií v Evropě a mnozí o něm říkají, že koncern KTM/Husqvarna vděčí za svůj rozvoj právě jemu. Gerald Kiska o čtvrtstoletí spolupráce s KTM, oranžové barvě, důležitosti tradice a inspiraci u Ferrari.

Autor:redakce MCFoto:archiv
Seznam kapitol:
  1. Kdo je Gerald Kiska

Jak vypadá váš pracovní den?
Už to není tak, že bych seděl za stolem a pracoval na konkrétních návrzích. Spíš na všechno jen tak dohlížím. Chodím po kancelářích a dívám se, co dělají mí kolegové. Zajímá mě hlavně práce pro KTM. Snažím se mít přehled. Když se mi něco nezdá, upozorním na to. Jsem tu pořád, i když už nejsem tak aktivní jako dřív.

KTM je pro vaše studio klíčovým zákazníkem, jak byste popsal svůj vztah ke Stefanovi Piererovi, nynějšímu šéfovi KTM a Husqvarny?
Pro hodně lidí je jen těžko představitelné, že dvě firmy mohou tak úzce spolupracovat i ve třetí dekádě. Ale se Stefanem si výborně rozumíme. Až nám to naše manželky trochu závidí. (smích)

Považujete tedy vaše studio za nedílnou součást koncernu KTM/Husqvarna?
Není to otázka velikosti, ale vlivu. Je to oboustranné partnerství. Myslím, že sami sebe chápeme jako výborný příklad toho, že ze spolupráce dvou firem může vzejít dobrý výsledek. Jedna plus jedna je občas o dost víc než dvě.

KTM na tom byla na přelomu 80. a 90. let docela bídně. Pak ale začala hvězdná éra značky. Kdo stojí za tímto úspěchem? Jste to vy, nebo spíš Stefan Pierer?
Takto se to asi nedá jednoznačně říct. Byla to vzájemná spolupráce, prolínání myšlenek a výměna názorů. Nakonec už ani není jasné, kde přesně jaký nápad vznikl.

Ale třeba oranžová barva jako image značky je vaše práce. To samé platí pro heslo „Ready to Race“.
Volba oranžové barvy byla spíš náhoda. Použili jsme ji tehdy pro první model Duka. Zpětně viděno to byl hodně důležitý motocykl, protože nám umožnil přechod z off-roadu na silnici. Ale za volbou barvy nebyla žádná promyšlená úvaha nebo strategie. A „Ready to Race“? Abych se přiznal, vypůjčili jsme si toto heslo od Husabergu poté, co jej KTM převzala. Husaberg jej používal ve svých materiálech a my z něj udělali součást image KTM.

Neleze vám toto heslo už tak trochu na nervy?
O tom hesle jsme už mockrát diskutovali a může to vypadat, že je to zbytečně radikální a vlastně nás to trochu svazuje – všichni přece nechtějí hned závodit. Ale moje odpověď je pořád stejná. Vždy dávám za příklad Ferrari, teprve až přestanou Italové stavět své sporťáky a používat červenou barvu, pak bychom se možná měli zamyslet. Spousta značek se dnes s velkou péčí stará o svoji minulost, tak proč se toho vzdávat? Tady nejde o nějakou samoúčelnou tradici, ale o to, abychom zachovali to nejlepší. Samozřejmě že KTM je dnes tak velká firma, že si klidně může dovolit postavit i motocykly, které s tímto heslem přímo nesouvisejí. Můžeme si dovolit překvapení.

Takže to nevidíte jako limitující a příliš vyhraněné?
Nikoli, limity růstu KTM a Husqvarny jsou spíš v kapacitách výroby, logistice, prostorách či personálních obsazení jednotlivých oddělení. Možnosti dalšího posunu a rozvoje nezávisí na heslech, ale na různých jiných, spíše provozních záležitostech.

Ale neříkejte, že jste např. u Super Duka GT nediskutovali o tom, jestli tento bike není příliš turistický, příliš málo „připravený na závod“?
Ale to víte, že ano. Ale podobnou diskuzi jsme tu měli i u cestovního endura Super Adventure. A rozhodně bych neřekl, že výsledkem jsou nějaké ústupky nebo příliš velký kompromis. Samozřejmě jde taky o to, že tu musí být dost jezdců, kteří takový aktivní a dynamický přístup ocení.

V jednom rozhovoru jste zdůraznil, že zásadním zlomem pro vaši práci byl návrh Super Duka. Proč považujete 1290 za tak důležitý motocykl?
Byl to opravdu velký projekt, spolupracovala na něm spousta oddělení, bylo to dost náročné. Nikdy před tím jsme nic tak velkého nedělali. A reakce byly pozitivní a bylo jich opravdu hodně.

Jak dlouho vlastně trvá vývoj tak velkého biku, jako je Super Duke?
Vždy záleží na tom, jestli začínáte úplně od nuly nebo používáte třeba rám nebo motor z jiného stroje. Pokud je to zcela nový projekt, bavíme se o čtyřech až pěti letech práce. Nejdřív hledáme základní směr, pak přijdou první črty a první konkrétnější návrh. To trvá zhruba tři měsíce. Následně pracujeme na počítačových modelech v CADu, které pak používáme při výrobě hliněného modelu, to jsou další zhruba čtyři měsíce. Tady máme většinou jasno o ergonomii a designu. Pak vyrobíme první prototyp a následují další testy. Za nás design vzniká rok až rok a půl. Pak projekt předáváme do vývojového oddělení.

Máte na starosti i design krosek a endur. Jak těžké je navrhovat tyto motocykly? Mně přijdou všechny stejné.
Máte pravdu, není snadné přijít každý rok s něčím novým. Navrhovat krosky a endura je poměrně dost náročný úkol. Ten spočívá v řadě drobných změn, protože manévrovací prostor je tu pro designéra velmi omezený. Za rok se ale vždy dobře ukáže, co fungovalo výborně a co je třeba zlepšit. Při počáteční fázi návrhu si ale vždy zveme profesionální jezdce, aby nám řekli, jak se jim na novince sedí, jak dobrou má ergonomii. Přistupuji k tomu jako k návrhu nářadí. Jen se jedná o nářadí pro závodníky.

Existují oblasti, do kterých se nepustíte? Co si myslíte o tom, že by KTM či Husqvarna postavily dejme tomu cruiser?
Nemyslím, že je to teď aktuální. Ale podívejte se třeba na Ducati. Kdo by ještě před pár roky řekl, že jednou postaví cruiser? Takže si myslím, že portfolio KTM se určitě bude rozšiřovat. A to podstatně.

Jak vůbec vnímáte rozdíly mezi KTM a Husqvarnou?
Pro každou značku máme několik základních charakteristik, kterými chceme vyjádřit její esprit. U KTM pracujeme s ostrými hranami, jedná se o agresivní a dynamický design. U Husqvarny je situace odlišná hlavně kvůli její historii. Minulost KTM se odehrávala převážně mimo silnici, u Husqvarny naopak pracujeme s více než stoletou tradicí, v níž najdete všechny možné typy motocyklů. Hledáme to, v čem byla Husqvarna první, kde stanovovala měřítka a ukazovala směr ostatním. Právě tato tradice vytváří opěrné body při designu motocyklů, na kterých pracujeme nyní.

Co práce pro jinou značku? Pro koho byste rád pracoval?
Myslím, že sny, které jsme měli, si plníme právě teď. Pracujeme s firmami v Německu, i v Itálii, máme za sebou několik pěkných realizací ve dvoustopém segmentu, děláme i motorové čluny a pracovali jsme třeba i pro Triumph. Těším se i na projekt návratu KTM do MotoGP. Ze zkušeností z Moto3 víme, jak těžké je skloubit vzhled a nároky na aerodynamiku. Je to výzva.

Kdo je Gerald Kiska

(57 let), zakladatel studia Kiska GmbH
Po studiích na umělecké vysoké škole v Linci pracoval pro několik designových studií, mimo jiné i pro Porsche. Vlastní ateliér založil v roce 1990. Tehdy také vyhrál soutěž na design motocyklu KTM (LC4 Enduro). Postupně vybudoval jedno z předních evropských designových studií. Dnes v sídle své firmy v Anifu u Salcburku pracuje na 170 zaměstnanců. Společnost je vlastněna z jedné čtvrtiny (26 %) přímo KTM, kromě toho ale pracuje např. i pro výrobce elektroniky AKG, automobilku Opel nebo stavitele lodí Frauscher. Pro KTM a Husqvarnu navrhuje jak modelovou paletu, tak kompletní vizuální identitu obou značek. Jeho příštím cílem je prosadit se v leteckém průmyslu.

Seznam kapitol
Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: