MC 1+2/18 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Super Duke R po 50 000 km
Yamaha R1 po 20 letech
Ducati Panigale V4

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

Manažer Scottu: Enduro máme v krvi

Rozhovor

29.04.2016

Někdy se věci semelou, že ani nevíš jak… Aneb krátký rozhovor o jednom třiadvacet let trvajícím dni bývalého jezdce Six Days, dnes vrcholového manažera evropské centrály Scottu. A o trendech, které hýbou branží.

Pascal Pouly, exportní manažer motocyklové divize Scottu, má celkem jasno – miluje off-road a cestování a nemá rád pózy. Bývalý reprezentant Švýcarska na Six Days je jedním z týmu lidí, kteří stojí za úspěchem této americké značky na evropském kontinentu. Pro Scott pracuje už třiadvacátým rokem. Zeptali jsme se ho, co ho na jeho práci baví nejvíc a jak vyrábět oblečení, které by lidé chtěli kupovat.

Dvacettři let v jedné firmě, to se dnes tak často nevidí! Je Scott tak dobrý zaměstnavatel?
Dříve jsem pracoval pro různé firmy, není to tak, že bych nastoupil u Scottu a zůstal. Naopak, ještě když jsem jezdil enduro, pracoval jsem ve Švýcarsku pro KTM a byl jsem tam zodpovědný za trh ve frankofonní oblasti – moje mateřská řeč je francouzština. Tam jsem působil přes čtyři roky a byla to skvělá práce. 15 let jsem závodil, čtyřikrát jsem startoval na Šestidenní, dokonce i u vás v Považské Bystrici, takže práce u motorek pro mě byla vlastně koníčkem. Jakmile jsem ale se závoděním přestal, potřeboval jsem změnu, a tak jsem se dostal ke Scottu. Mašitu, Zlocha, všechny ty vaše kluky si moc dobře pamatuju! Pár let jsem pracoval pro Hondu, pro jejich automobilovou divizi, a jednou jsem na motokrosových závodech potkal kamaráda, co pro Scott dělal. A ten mě odchytl, že za sebe hledá náhradu, že dostal nabídku od KTM. Asi víš, že obě továrny jsou od sebe, co by kamenem dohodil, všechny brýle se vyrábějí v Mattighofenu stejně jako KTM. Říkal jsem mu, že už s motorkama nechci mít nic společného, že jsem u aut spokojený, ale po jedné náročné poradě jsem zvedl telefon a bylo. Motocykl, to je vášeň na celý život, tomu se neubráníte.

Za co jsi ve Scottu zodpovědný?
Dnes se moje funkce jmenuje exportní manažer, ale není to zase tolik let zpátky, kdy jsem byl v evropské motocyklové pobočce Scottu sám a dělal úplně všechno: takže jsem zodpovídal za produkty, řešil sponzoring jezdců, reklamu, prostě komplet zázemí. Ale je pravda, že tehdy jsme dělali jenom brýle a rukavice. Ostatní doplňky, jako boty, dresy, kalhoty, prostě všechno to, co dnes máme v nabídce, se přidávaly pomalu a postupně. A třeba věci pro sněžné skútry máme až v poslední době – tady to možná moc populární není, ale na severu ve Skandinávii je to neuvěřitelný hit! Tam má sněžný skútr ve stodole snad každý. A také ho umí správně používat.

Jak se za dobu tvého působení trh v motocyklové branži změnil? Jsi jeden z mála, kdo to dokáže posoudit.  
Současná situace je složitá. Na jednu stranu jsou tu přísné restrikce ze strany státu a zelených, takže provozovat legálně off-road je ve Švýcarsku a de facto celé západní Evropě nemožné. A pak je tu výměna generací, a tu nejmladší generaci motocykly už tolik netáhnou. Není to ani tím, že by je motorky nebavily, já z toho spíš mám dojem, že mladí chtějí dnes dělat všechno, ale nic pořádně. Nemyslím to zle, a když vidím, jaké dnes mají možnosti, asi to i chápu. Ale takové to zaujetí pro jednu vášeň, jakou byl pro nás třeba motokros, už vidím málo, tou vášní je pro ně spíš mobil… Nicméně to nevzdáváme a pořád patříme k lídrům v tomhle segmentu, jsme v 82 zemích po celém světě. Dříve bylo také zřejmé, kdo co vyrábí a na co se specializuje, takže bylo jasné, že boty dělá Alpinestars, dresy Fox, helmy Shoei a brýle Scott. Dnes zákazníci požadují, aby byli vybaveni od té své značky od hlavy až k patě, to znamená, že všechny firmy dělají to samé. Hraje se na cenu, design, ale vývoj jde dost často stranou. Naštěstí ne u nás, protože San Diego, kde máme centrálu a vývoj off-roadové řady, je pořád mekou motokrosu. Ale je pravda, že třeba helmy si zatím necháváme vyrábět od lidí, kteří to umějí lépe, nicméně i tady se věci mění a právě do vývoje helem se u nás chystají velké investice. Jiná je situace v segmentu on-roadové výbavy. Čím dál více můžeme sledovat odklon zájmu veřejnosti od závodění ve stylu MotoGP, spíše než vůle po vítězství táhne lidi touha objevovat nové věci, zapomenout na starosti všedního dne, touha po exotice. Turistické komplety vyvíjíme v Evropě, konkrétně v Německu, kde máme vývojáře i cestovatele. Dříve jsme spolupracovali s firmou Joko, s těmi jsme v roce 2004 začali pracovat na první cestovní výbavě. Ale nepodařilo se nám dát dohromady ten správný tým. Dnes, po čtyřech letech práce a testování, už ale víme, kam jdeme. Co je ale důležité, každý střih cestovní bundy nebo kalhot je inspirován rallye sportem. Enduro máme pořád v krvi, a když vyvíjíme bundu na cestovní enduro, máme jako předlohu dakarské svršky. Musí to být hlavně superfunkční, bezpečné a teprve až potom šik.

Jezdíš ještě vůbec na motorce, máš na to čas?
Celý život jsem jezdil enduro, ale dnes už se do terénu vydám jenom zřídka, přece jen už nejsem žádný mladík a zranění si nemůžu dovolit. Abych vyzkoušel na vlastní kůži to, co prodávám, jezdím turistiku – takže cestovní enduro a Alpy, velmi pohodově. Víš, co je paradoxní? Za celou závodní kariéru jsem neměl žádné vážné zranění, ale při výletu do Alp jsem si přetrhl achilovku. Ale tak blbě! Při tankování jsem postavil své GS na stojan tak nešikovně, že mi spadlo na nohu. A já trouba, abych si neodřel kryt toho vyčnívajícího válce, jsem pod něj strčil nohu… Dva roky jsem kvůli téhle blbosti nemohl jezdit. Ale to víš, že trochu toho závodníka ve mně zůstalo, a abych si to nevybíjel na silnici, pustil jsem se do sněžných skútrů. Rozumíš, tam zase tolik nepadáš, a když, tak většinou do měkkého. Zimu co zimu jezdíme pravidelně už přes dvacet let s kolegy, kteří mají na starost vývoj v divizi snowmobile, na několik týdnů na sever, kde testujeme nové kolekce v extrémním zápřahu. Spíme venku nebo v malých dřevěných chatkách, představ si to v minus pětadvaceti! Sněžné skútry a sever, to je moje – volnost, prostor, klid. Tam relaxuju. 

Pascale, máš už něco odjeto, neměl bys pro naše čtenáře nějaký tip na cesty?
Víš, nikdy jsem nebyl nejlepší pilot, ale vždycky mě to moc bavilo. Přeju jim, aby jezdili s radostí, vášní a užívali si to – každý jsme jiný, každý máme jiné priority. A k tomu patří nejen umění dobře si vybrat ten správný motocykl, ale umět se také dobře obléct, protože pocit může výraznou měrou ovlivnit váš den a vaši jízdu. Nechci, aby to vyznělo, jako že si dělám reklamu na naše textilní komplety, ale já si ji udělám: trend dnes jde směrem k funkčnímu oblečení, takže takové ty nafouklé vyvložkované vaťáky, ve kterých jste se nemohli moc hýbat, už jsou nadobro minulostí. První vrstva funkční prádlo, druhá vrstva svrchní textil s protektory a možností odvětrání a třetí vrstva pro chladné dny nebo deště bude ze softshellu s membránou. My jsme s tím sice přišli první, ale uvidíš, ostatní nás budou následovat. Je lepší navlékat vrstvy na sebe, a když je teplo, tak svlékat; nebo naopak navlékat na sebe než se složitě podvlékat. My nenavrhujeme oblečení pro plážové chlapce, ale pro opravdové cestovatele. Pro jezdce, jako jsme my.

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: