MC 1+2/18 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Super Duke R po 50 000 km
Yamaha R1 po 20 letech
Ducati Panigale V4

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

KTM Duke slaví 20. narozeniny: The Duke story

Reportáž

31.07.2015

Modelová řada KTM Duke oslavila sladké dvacetiny v Bangkoku a naše redakce mohla být jako jediná ze střední a východní Evropy při tom. Vyplatilo se letět na párty dva dny?

Jsou tři hodiny ráno, čekám před hotelem uprostřed thajské džungle na taxi a v polospánku přemýšlím, zda má smysl příště letět na párty dva dny. Za sebou mám celodenní testování a přátelské posezení s kolegy i oslavenci z KTM – chodit spát nemělo smysl. A před sebou dalších 20 hodin v letadle a po letištích. Dost času na to, abych z téhle oslavy vyspal kocovinu.

 

 

První Duke opustil brány mattighofenské továrny v roce 1994. Tedy „přesně“ před 21 lety. Nebojte se, Rakušanům jdou počty velmi dobře a selský rozum jim také nechybí, jen slavit podle slov tiskového mluvčího KTM Thomase Kuttrufa v minulém roce prostě nějak nestihli. Projekt MotoGP, revoluční konstrukce v MX modelech, malý Adventure, prý se máme na co těšit, protože manažeři v centrále nevědí samou prací kam dřív skočit. I to je prý důvod, proč si někteří z nich museli odjet dát pivo až do Bangkoku, vlastně ještě nějakých 300 kilometrů za něj. Mezi slony. Jako slon v porcelánu se ale KTM rozhodně nechová – uspořádání novinářské prezentace v Asii je zřejmým vyjádřením respektu a jasnou podporou tomuto regionu. Regionu, který pro výrobce motocyklů skýtá mnohem větší příležitosti a výzvy než naše ospalá a přesycená Evropa – alespoň podle slov obchodníků. Pochopíte, jakmile opustíte klimatizované akvárium hotelu a vlhké horko vás vtáhne do ulic plných vůní, pachů, lidí, aut, ale hlavně: motorek všech druhů a kubatur! Pro nezvyklého Evropana je Asie šokem a aklimatizace dává zabrat. Zpočátku dokážete Bangkok vnímat možná pouze jako nekonečné bludiště, živelný organismus, který funguje v několika úrovních a patrech podle vlastních pravidel. Ta v provozu rozhodně neplatí a ta při výběru vhodného bistra na konečně teplé jídlo už vůbec ne.

Všechno se mění a děje teď a tady, musíte být rychlí. Což já zrovna nejsem. A tak se raději rychle ztrácím z hlavní třídy, s díky odmítám nabídky zaručeně „thajské masáže“ a mizím v uličkách, jež by mohly být noční můrou evropského hygienika. Mezi malé vývařovny připojené k šlapacím rikšám a motorovým „tuk-tukům“, které se se svými závitky, polévkami a smaženými kuličkami neustále přemísťují z jednoho konce ulice na druhý. A kolem dokola pořád samé skútry a motocykly. Suverénně vládne Honda Wave a legrační hračka MSX125. Následuje řada neidentifikovatelných malorážkových streetfighterů „jin-jang“ a přirozeně – pár Duků 200. A nakonec kolem mojí ďábelsky ostré polévky tom yum prolétne i jeden fungl nový vodník z Mnichova. Z pohledu evropského výrobce motocyklů doslova nepopsaný list. A proto jsme tady.

Jasná řeč čísel

Rok 2014 byl pro KTM v mnohém přelomový: v indickém Bajaji sjel z výrobního pásu stý tisící Duke 200. Nepochybně i díky tomu se v loňském roce podařilo poprvé v historii oranžové značky vyrobit a prodat více silničních než off-roadových motocyklů. Bylo jich celkem 158 760, necelých 20 000 jednotek (jak se motocyklům v řeči čísel říká) mají na svědomí v Bajaji. V Indii a Malajsii dokonce vznikají kluby entuziastických majitelů, kteří prý organizují své srazy a akce. Podle slov Sebastiana Ossenberga, který má v Kuala Lumpuru na starosti kompletní zákaznický servis KTM pro celý region, je to překvapivá a rozhodně ne zcela běžná aktivita. A proto ji podporují, na srazy svých zákazníků jezdí a vymýšlí pro ně doprovodné programy.

Nikdo jiný to prý nedělá. Až úsměvně pionýrské podmínky zde panují v off-roadu. Jediné závody, které se zde pravidelně jezdí, organizují Rakušané. Odezva od místních je velká, ale kupní síla zatím spíše jen symbolická – pohled místních na motocykl je na rozdíl od toho našeho pořád ještě velmi praktický. A platy příliš nízké. Motocykl je tu v prvé řadě dopravním prostředkem, zábavou až v té druhé. S modelem Duke se však místní pomalu učí, že jedno druhé nevylučuje. Boom off-roadu sem jednou také dorazí a je zřejmé, že oranžoví na něj budou připraveni.

Seznam kapitol

Fotíme v džungli

V Roadtrénincích v minulém roce jsme vlastně nedělali nic jiného: vzali jsme kompletní rodinu Duke a krok za krokem se učili tyto sportovně střižené naked biky ovládat. Přesně ten luxus – moci otestovat všechny Duky jak na silnici, tak na okruhu – nám chce v Thajsku dopřát také KTM. V sedle čiperné dvoustovky (jež je nyní vyráběna výhradně pro asijský trh) se přesunujeme na několik kilometrů vzdálený okruh Bonanza Speedway, svým charakterem i rozměry připomínající zhruba naši Sosnovou. Jsme téměř před branami nejstaršího thajského národního parku Khao Yai, málem uprostřed džungle. Na okruhu se v klimatizované místnosti nestačíme ani zchladit, rychle skáčeme za řídítka „patnáctkových“ modelů Duke 390 a 690 a vyrážíme do džungle, kde budeme fotit.

Cestou míjíme turisty v otevřených džípech s aparáty v bojové pohotovosti, že by bílý tygr? Připomíná mi to, že jsme místním průvodcem varováni, abychom si dali pozor na opice běhající přes silnice a kobry snažící se o totéž. Nepřejíždět, přední kolo prý může po hadovi lehce sklouznout. Sloni a divoké kočky v tuto denní hodinu spí, což mě, přiznávám, potěšilo, protože potkat se v zatáčce s dvoupatrovým autobusem bych opravdu nechtěl… Silnice má špičkový povrch a vše běží překvapivě hladce, se stoupající nadmořskou výškou se klima stává příjemným. Pořád je horko, ale dá se dýchat. Jen zatáčky nám zpočátku moc nejdou – v Thajsku se díky kolonizačním snahám Velké Británie jezdí samozřejmě vlevo. Duke 690 funguje skvěle jako doma – tady není co řešit. Překvapuje mě, že Duke 390 má citelně měkčí nastavení, než na jaké jsem byl zvyklý z minulého roku. „Toho se nelekej, zatímco 690 jsme sem dovezli, řada 390 se vyrábí v Asii a podvozek má nastaven podstatně měkčeji kvůli zdejším cestám – na vsi je spousta z nich ještě šotolinových,“ vysvětluje Sebastian Ossenberg.

Jsme první skupinou, takže vybíráme ta správná panoramata s liánami v pozadí a jdeme na to. Každý ale stihneme odfotit jen tři čtyři záběry a do cesty nám vbíhá horlivě mávající maskovaný mužík – ne, tady je jízda na motocyklech zakázaná. Nic nepomáhá, místní ranger si postavil hlavu a o dohodě se správcem parku nic neví. Možná opravdu nic neví, možná by si jenom rád přivydělal, jedno je ale jisté: naše dobrodružná mise rychle končí. Už jen pro radost si projíždíme půvabnou silničku přírodním parkem až k proslulým vodopádům a zase zpět. Hezké, ale abych byl upřímný, na to, že je park v UNESCO, bych čekal asi víc. Možná to ale bude jen tím, že jsem žádnou kobru nepřejel… Vracíme se na okruhovou základnu.

Seznam kapitol

Pes na dráze

Asi se ztratil, každopádně to chudák neměl dělat. Majitel okruhu vytáhl zpod stolu řídicí věže okruhu poctivou kozlici a bez mrknutí oka nebohého psíka složil první ranou do kačírku. Ten večer jsem na okruhu raději již žádné maso nepožil. Skupina po nás bude mít menu méně exotické, můj francouzský kolega totiž Super Dukem trefil pěkně vykrmenou slépku. Ano, jezdili jsme na okruhu, opět jsme měli na výběr celou paletu kromě těch nejmenších: takže Duke 390, 690, 690 R, 1290 R a 1290 R ve speciální racingové úpravě. Tuto zkušenost si dovolím rozdělit do tří podkapitolek: největší legrace, značka ideál a absolutní masakr.

Ještě předtím, než se dá cirkus do pohybu, si vyslechneme strohé školení uštěpačného, ale velmi přátelského Ira a bývalého špičkového jezdce MotoGP Jeremyho McWilliamse. Jeremy je dvorním testovacím pilotem silničních strojů KTM a pomáhal vyvíjet model 1290 Super Duke R. V současnosti je členem týmu pracujícího na projektu MotoGP. První kola v sedle Duku 390 jsem měl tu čest objíždět právě za ním a byla to velká škola – na stejném motocyklu mi ujížděl s takovou lehkostí!

Seznam kapitol

Top drei

Největší radostí i školou pro mne byl na okruhu Duke 390. Ačkoli se jednalo o asijskou verzi s měkčím podvozkem, pořád je to motocykl s geny KTM. Podvozek je čitelný, řazení přesné, motor točivý. Třistadevadesátka má nově antihop, což řádění na okruhu zase o něco zpříjemní. Pamatuji si, že se mi z jejího sedla za řídítka Duku 690 minulý rok v Sosnové vůbec nechtělo, letos to nebylo jiné a soudě podle reakcí kolegů z Motorradu jsem nebyl sám. Značkou ideál bych označil svezení na Duku 690 R. Na rozdíl od standardu má plně nastavitelný podvozek s delšími zdvihy a spoustu krásných a frézovaných doplňků.

Výfuk Akrapovič pěkně vyhrává a přidává tři koně navíc, ale to v konečném důsledku neřešíte. Šestsetdevadesátku si zamilujete pro její podvozek s dokonalou odezvou, měkký a točivý motor a ovladatelnost dětské koloběžky. Na rovinu ji z celé rodiny označuji za favorita do mé garáže. Bike pro radost! Pro někoho jím určitě bude i 1290 R v racingové úpravě Power Parts – z mého pohledu je to ale čirá šílenost. Přemapovaná a na vyšší výkon odladěná „erková“ verze má kompletně nový podvozek, výfukovou soustavu z titanu a o slušných pár kilo méně než standard.

Ten ve srovnání s ní působí jako hravé domácí koťátko, zatímco ostrá verze připravená do bitvy dvouválců a obutá do slicků připomíná šelmu těsně před útokem. Z téhle motorky jsem měl regulérně nahnáno, ale jízda s ní byla překvapivě velmi příjemná a mnohem uvolněnější než s „uhoupaným“ civilem. Přesné řízení, nekompromisní zátah, brzdy s jasným bodem nástupu, tady víte přesně, co se děje a pokud nejste úplný blázen, určujete i to, co se dít bude. Jasnost, hravost, transparentnost – pocit jako při pohledu do křišťálové koule. Na běžné ježdění definitivní nesmysl, ale zážitek nezapomenutelný, opravdu královský.

Seznam kapitol

Verdikt

A tím vlastně sám sobě odpovídám na otázku, kterou jsem si položil uprostřed noci v thajské džungli: zda to za ty dny v letadle a na nepříliš přátelském moskevském letišti stálo. Stálo. Navzdory tomu, že jsem netestoval žádnou novinku, že změny v celé rodině Duků jsou jen kosmetické, i že je to tak moc daleko. Zítra bych letěl znovu!V průběhu odpoledního okruhového ježdění se jasně potvrzují naše zkušenosti, které jsme nasbírali díky loňským Roadtréninkům v Sosnové: DNA sportovní značky je přítomno v každém z řady Duke, každý je schopný vás jezdecky posunout dále a navíc vás královsky pobavit. Jak ukazuje asijský úspěch, zábava a praktické hodnoty se v tomto případě rozhodně nevylučují.

Seznam kapitol
Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: