MC 12/17 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Novinky 2018
Srovnání velkých cruiserů
Přestavba: Suzuki Hayabusa

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

Axel Budde: Mistr Guzzi

Reportáž

23.12.2014

V Čechách o něm ví málokdo, v zahraničí je ikonou. Axel Budde staví v Hamburku tak krásné Guzziny, že si pro ně jezdí až z Itálie.

Axel je trošku blázen. V tom nejlepším slova smyslu samozřejmě, ostatně asi jako většina guzzistů, které znám. Přívěsek mumifikované umrlčí hlavy se zašitými ústy a očima na stolní vrtačce prý střeží všechna tajemství jeho dílny a plastová figurka Supermana v akci – umístěná pro změnu na stolní fréze – mu prý zase dodává sílu. To když nejdou zarezlé závity při rozborce povolit a musí na ně s rozbruskou. Nebo když je třeba při sborce pořádně zabrat. Rozborka a sborka – Axel prý vlastně nic jiného nedělá. Rozmontovává staré Guzziny a zase je skládá dohromady. Každý, kdo se na jeho motocykly ale jen letmo podívá, ví, že to není pravda. Starým vidlicovým dvouválcům vdechuje nový život. A spiklenecky je pojmenovává „kávovary“. Kávovar 1, 2, 3, zatím jich postavil 12.

Jeho dílna by mohla sloužit jako místo ke skupinovým terapiím. Panuje tu ticho, klid a až nábožný pořádek. Kdyby byl Axel Ital a svou dílnu si otevřel v Mandellu, mohli by do ní manažeři z Noale posílat turisty a vydávat ji za autentické místo vzniku první MG Normale. Jenže, jak už bylo v úvodu naznačeno, úplně normální Axel není. A navíc sídlí v Hamburku. „Dáš si kafe?“ Dám. Sedím a se špetkou ironie mísící se s obdivem pozoruji rituál, který jsem svým kývnutím odstartoval. Axel není z tohoto světa, jeho čas běží jinak. „Bude to chvilku trvat, než se mi ohřeje stroj,“ usmívá se skoro omluvně a ruční mlýnek plní upraženými zrnky kávy. Stiskne jej mezi kolena a pomalými pohyby, lehce a monotónně, namele množství přesně pro dva šálky. A vzápětí zmizí za dveřmi se samolepkou Ace Café, aby ve společnosti svých kumpánů z plakátu, Steva McQueena a Burta Munroa, uvedl do chodu svůj tradiční presovar Pavoni. Trvá to dlouho. Jak se ten kluk může dneska uživit, napadá mě. Rozhlédnu se znovu kolem sebe, srovnané a popsané regály, čistá podlaha, na pojízdném šteláři další rozdělaný „kávovar“ a u něj nářadí pečlivě vyskládané do řady, a pak mi to konečně dochází: Axelovi trvá všechno přesně tak dlouho, jak dlouho to trvat má, když chce člověk dělat věci nejlépe, jak umí. Dokonale. „Sladíš?“ Axel se vynoří ze svého kumbálu.

Ve svých džínových montérkách s mosaznými knoflíky vypadá tak trochu jako Guzziny, které staví. Dlouhý, štíhlý, uhlazený, lehce distingovaný a v každém případě velmi akurátní. Do žoviálních vousatých hochů v kostkovaných košilích, které se nyní na plakátech výrobců objevují častěji než motocyklové novinky samotné, má každopádně hodně daleko. Dávno jsem pochopil, že řeč těla a skutky o lidech prozradí víc než milion slov. Axel je přesně ten případ a jeho Guzziny odrážejí stav jeho mysli přesněji, než by to on sám dokázal popsat slovy. Čisté řemeslo, minimalismus, o to větší vášeň a fascinace jízdou. On sám označuje své „kávovary“ jednoduše jako elementární. „Mám rád svébytné motocykly. Ty, které ti umožní, abys je ovládl, mohl je řídit, ale ne tak docela. Mám rád, když se musíš trochu namáhat, snažit, když to není zadarmo. Dostáváš svoji motorku na její hranice, a ona posouvá na oplátku hranice tvoje. Musí to být vyvážené a z téhle rovnováhy pak vzniká vztah. Ty dáváš motocyklu život, a on naplňuje životem tebe.“ Nevím, jestli mu úplně rozumím, věřil bych mu ale úplně všechno. Jak tak sedí na malé dílenské otočné židličce, pokládá se do náklonů a s čokoládovou sušenkou v pravé ruce přidává plyn…

„Málo věcí v životě,“ pokračuje Axel, „mě dostalo tak jako motorky.“ Jeho první motorka rozhodně nebyla jeho vysněnou. Už na střední škole nosil na opasku frajerskou triumfáckou přezku se siluetou Bonnie. Po nočních a prázdninových brigádách si domů ale přivezl BMW R50/5. Nám v Čechách se to dnes může zdát jako docela slušný začátek, ale kluci za západními hranicemi vnímali staré dvouventily velmi podobnou optikou jako my naše Jawky 350. Tedy: žádné terno… Spousta dnes věhlasných dílen se právě na dvouventilech naučila šroubovat a postavila na nich své renomé. Někteří se jimi zabývají dodnes. Axel vlastně také, ale ne těmi německými. Šumění boxeru mu k srdci prostě nepřirostlo, na Bonnie ale pořád ještě neměl. Směr dostala jeho cesta až při náhodném rozevření inzertní rubriky novin, kde spatřil ojetou Moto Guzzi T3. Přímá linie a sexy křivky stroje jej pronásledovaly ve snech do té doby, než naložil svého nejlepšího kamaráda do matčina Fiatu Panda a rozjel se pro svou první Guzzi. Stala se jí Le Mans 4 na ocelových ráfcích a vlastní ji dodnes. Pracuje na ní ve volném čase roky, stále něco mění, ubrušuje nebo navařuje, ale před očima má prý pořád ten samý obrázek, který vyskočil při otevření zmíněných novin. Motorku co nejjednodušší, nejlehčí, nejopravdovější.

„Lehounký subtilní tuhý trubkový rám a dva pořádné válce, to je přesně ta kombinace, kterou od motocyklu očekávám. V každých otáčkách motoru jasně cítíte, na čem jedete, projev guzzího V2 je naprosto nezaměnitelný. A do toho ta nekonečná délka a tvrdost, guzzím dvouventilům jsem jednoduše propadl. Měl jsem pocit, že letím na kusu železa, a strašně moc jsem si přál naučit se to železo ovládat. Fascinuje mě, když mě motorka nutí pracovat na sobě, když mi nic nedá zadarmo a já si vyjížďku musím opravdu zasloužit. Fascinují mě ty nejprostší a nejjednodušší věci na světě.“

Axel se chystá zkracovat přečnívající závity v osách kol a umlká. Při práci nikdy nemluví. Nejde to dohromady, říká. Čím déle ho pozoruji, tím více Axel zapomíná, že kolem něj existuje nějaký jiný svět. Ve své práci, v každé odvrtané páčce a lince na hliníkové nádrži se ztrácí. Nemám tu drzost jej při práci rušit, tak jen tiše přihlížím. Hliníkové nádrže si navrhuje a vyrábí sám, sám si upravuje klasické Tontiho rámy, dělá elektriku, upravuje motory. Jenom do sedlařiny se nepouští. To ale neznamená, že svého sedláře nenutí vymýšlet nové věci – třeba kožené brašny, které přesně sednou do prázdného trojúhelníku pod sedlem nebo na nádrž. Přemýšlí nad detaily.

Vidět je to už na jeho první Guzzi. Stojí hned vedle jeho okruhové Le Mans. Právě její fotku objevil Angličan John Purser na netu a hned mu bylo jasné, že přesně takto by měla vypadat jeho California T3, kterou má zatím ve stodole rozloženou v krabicích. To byla Axelova první zakázka. Tu dvanáctou, s červenou nádrží, 90 koni a 182 kilogramy s plnou nádrží, dokončil teprve před nedávnem a už putuje v dřevěné bedně až do Kalifornie. „Když za mnou Američan přiletěl domluvit finální podobu svého biku, zadíval se dlouze na fotku Rollie Freeho, jak vleže a v plavkách pokořuje rychlostní rekord na Solném jezeře, a jen suše dodal, že tuhle má taky. Tuhle fotku, ptám se, nebo Vincenta Black Lightning? Ne, odpovídá zákazník, přesně ten motocykl, na kterém Rollie pokořil ve ’48 rekord.“

Myslím, že Axela Buddeho musí těšit, že jeho „kávovary“ jsou v dobré společnosti.


 

První „kávovar“ postavil Axel Budde v roce 2011. Od té doby prošlo jeho rukama dalších 11 motocyklů. Až na jednu SR500, kterou upravoval přímo pro KEDO, to byly všechno Guzziny. Dvě z jeho staveb jsou zastoupeny v antologii přestaveb „The Ride“, ve které nechybí taková jména, jako jsou Wrenchmonkees, El Solitario, JvB či spřátelení Urban Moto.  Jaké jsou ceny úprav? Axel říká, že to je velmi individuální. Záleží na tom, zda a v jakém stavu si přinesete základ na stavbu, nebo zda si svou Guzzi necháte poskládat od A do Z přímo na zakázku či v jaké míře se hodláte věnovat sportovním úpravám na motoru a podvozku. V takovém případě může částka lehce překročit hranici 10 000 eur. Více informací naleznete přímo na stránkách Axela Buddeho www.kaffee-maschine.net.

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Výkřik „Madonna mia!“ podle výkladového slovníku vyjadřuje překvapení nebo silné emoce. A právě…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: