MC 1+2/18 právě v prodeji
V aktuálním čísle najdete:
Super Duke R po 50 000 km
Yamaha R1 po 20 letech
Ducati Panigale V4

najdete ve všech dobrých trafikách

zavřít informace
Motocykl online
Chci inzerovat

Moto „ Guzzi“ víkend

Reportáže

06.08.2009

Každou zimu jsem přesvědčen o tom, že si letošní sezonu lépe rozplánuji a věnuji více času moto. výletům na krásná místa nejen v naší zemičce. Realita je pak bohužel úplně jiná, souboj počasí, práce či věnování se rodině dělá ze stráveného víkendu na motocyklu radostnou událost, kterou je nutno užít si do posledního metru.

Autor:Martin KřížFoto:

Večer zabalíme do kufříků vše potřebné (včetně svačinek, ať se zbytečně nezdržujeme v restauracích) a dobrou noc, už se těším.
Den první - ráno vypadá počasí poměrně slušně, navíc je to jedno, jedeme i kdyby padaly trakaře. Železná Ruda, Degenndorf. Už jen objížďka do Degenndorfu mně potěšila, protože mně zavedla na silničky, kam bych sám asi cíleně nejel. Příhraničí z Německé či Rakouské strany nabízí super svezení v malém provozu a je „po ruce“.Všimnete si , že silnice jsou častěji  vedeny mimo obce, proto se jede plynuleji a rychleji i při dodržování  předpisů . Dále pak zrychlený „dálniční“ přesun do Landshutu a odtud po patnáctce dolů na Haag a Rosenheim. Denní doba pokročila a protože je pátek i doprava houstne. Bad Tölz, Murnau silnice se zmenšují (vybíráme právě ty menší) a Alpy jsou už na dohled.Okolí Garmish-Partenkirchenu je nádherné, ale co budu povídat, spousta vás to zná ze svých cest na jih Evropy. Tak dál po Deutsche Alpenstraße směr Füssen, kde se nachází cíl dnešní etapy po ujetých 530 km.


Bavorské zámečky           Výhled na Neuschwanstein

K zámečkům jsme dojely přesně v 17.00, tedy přesně v čas, kdy zatáhly rolety v kase a busíky vozící turisty na Neuschwanstein vypnuly motory. Věděli jsme, že přijedeme pozdě proto žádné zklamání, vyrazíme po svých (stejně jsme jen seděli a nic nedělali celý den), oběhneme exteriér a využijeme pro mne daleko podstatnější věci a to poloprázdného okolí k obhlídce. Počasí je na nás přívětivé a myslím, že na cca 8 vteřin vysvitlo sluníčko. Zámečkům jsme věnovali příjemné dvě a půl hodiny, ovšem je už čas najít nějaké místo na spaní.     V místě jsme to ani nezkoušeli, tipuji zámeckou přirážku ve výši výhledu z okna. Po ujetí 10ti kilometrů odbočujeme z hlavní silnice a zkoušíme štěstí v malé vesničce. Na druhý pokus jsme spokojení a složíme své kosti u jedné příjemné babky (privátky řeší snad jedině babky) . Výhled na Neuschwanstein máme také (sice je něco vidět jen v dalekohledu) a to vše se snídaní za radostných 22 eurášů na osobu. Největší mazec je ovšem pokoj s nebesy. To je poprvé, co si můžeme takovou parádu užít.

Malebná Bavorská vesnička      Odpočinek po dlouhé cestě

Den druhý – snídaně je bohatá, proto i den začíná dobře (bez snídaně jsem minimálně otrávený muž). Podle mapy si zkrátíme cestu do Oberammergau místními cestičkami. Ovšem chyba lávky, na mapě (na navigaci ještě nedošlo) jsou silničky vyznačeny, ale po ujetí pár kilometrů se vždy objeví zákaz vjezdu. Ve spleti silniček se začínáme motat, jednou jsme dojeli až na dvůr statku, kde značili krávy (na mně koukali jako na vola) O.K. tudy cesta nevede. Takže znovu a lépe. Za Oberammergau je odbočka na Reutte po zážitkové Deutsche Alpenstraße, což je velmi hezká cesta. Kousek před Reutte dojedeme k jezeru Plansee, které vybízí k romantické zastávce. Ne však pro nás (ne že bychom po romantice netoužili), začalo totiž cedit takovým způsobem, že dostat litrovou kapkou mezi oči romantické náladě příliš nepřeje. Netrvalo to ani 15 km a jsme z deště venku sice je všude hodně vody, ale výhodou (nebo nevýhodou?) alpských údolí je déšť v jednom a slunce ve druhém (nebo alespoň doufáte, že to tak bude). Z Reutte, tedy po silnici č. 198  na Warth a dolů přes Flexenpass  zpět na Landeck. Zatím dobrý, neprší a „ ta panorámata“, prostě úchvatný. Jen začínám mít poměrně jasně nabouraný časový harmonogram. Jedeme sólo proto se nemusíme s někým domlouvat a já držím řidítka,  měníme plán, na úkor kvantity kvalitu! Šup na silničku z Fliesu do Imstu  a užít si zatáček. Čas na popolední občerstvení a pokračujeme na Oetz, zimní středisko Kuhtai a sjezd s parádními výhledy (jako z letadla) na údolí před Innsbruckem. Dále návrat do Bavor za Mittenwaldem po placené (3 €) Romantische Straße kolem Sylvesteinsee až k jezeru Tegeinsee. Je jasné, že Mnichovští (úplně všichni) vyrazili na víkend k jezeru a v Rottachu dali trochu potlachu. Takovou zácpu může závidět i jižní spojka. Proto rychle pryč, popojet do sice méně atraktivního, jistě však  klidnějšího hornického městečka Hausham.
Po troše hledání jsme se upíchly v hotelu na hranici toho, co jako starý kolenovrt jsem ochoten vydat (investici do 30 eurášů za osobu, toto stálo 30,50 ). Dnes už toho bylo dost, tak budiž. Večerní procházka po velmi útulném Haushamu, no a nějaké pivko.

Bavorské zámečky      Alpy

Den třetí – neboli návratový. Spaní super, snídaně super, motorka běží  takže super. Pokračujeme po Alpenstraße na Tatzelwurm a dále po placené (1,50 €) směr Raubling.
Cesta zpět už nebude tak zajímavá, protože Alpy postupně mizí v oparu a my cítíme blížící se všední povinnosti. Je neděle a provoz je naprosto úžasný, i přes normální cestovní tempo turisty, cesta odsýpá Traunreut, Altötting , Braunau am Inn, Passau. Už jsme skoro doma (na mapě mám nejvýše stejně Passau), tak můžeme zkusit jinou než tradiční dvanáctku. Jedeme tedy po silnici číslo 85 směr asi Čechy a užíváme pěkných silnic a malého provozu. Nějaká ta objížďka a začínám mít divný pocit, že budem dřív v Berlíně, než doma. Pak vidím odbočku na Thurmansbang a jsem v klidu, z druhé strany jsem místním matadorem s několikerou návštěvou Elefantentreffen a domů trefím poslepu (i bez zmrzlého nosu). Ještě před přejetím hraniční čáry tipuji po kolika najetých kilometrech v Čechách potkáme nějakého klasického  řidiče mamlase. První závodník, který „zpráskal“ náklaďák před horizontem byl asi po 15 km mohu tedy zodpovědně říct: „ Už jsme opravdu doma!“

Malebný hotel     Překvapení na cestě


Rád bych poděkoval za zapůjčení mtc. Moto Guzzi Stelvio fi. A-Spirit a musím říci, že už jí dělám místo v garáži. Motorka se kterou jsme najeli 1530km má svůj výrazný projev (i design), přitom technicky a výkonově O.K. (zřejmě jsem už příliš nakažen guzzí nemocí☺).

Moto Guzzi     Moto Guzzi Stelvio

Závěrem snad jen říci, že není třeba za příjemným zážitkem vyrážet pouze o dovolené, ale právě na takové víkendy (lépe prodloužené) si v zimě hřejivě vzpomenete. Jo a díky té mojí holce, že jí nepřestalo to ježdění se mnou ani po těch letech bavit.

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: